A je to opět tady: stejně tak jako si lidé zapamatují některá jména spojené s životními okamžiky, které v nás zanechají nezapomenutelné vzpomínky, tak i Souboj Titánů má u příznivců bojových sportů své hrdiny a své sportovní ikony.

Po každé když vidíme nový plakát této velkolepé sportovní akce s novým datem, prvotní informací po které se logicky pídíme je startovní listina fighterů. Válečníků, kteří spolehlivě naplní sportovní halu do posledního místečka stejně tak jako rockové legendy plní arény na rockových koncertech. Nikdo si nechce logicky nechat ujít další pokračovaní fascinujícího seriálu gladiátorů bojujících znovu a znovu o získání další nové trofeje, kterou právě pás Souboje Titánu je ...

Tím opravdovým fascinujícím tahákem březnové eliminace je právě návrat krále Souboje Titánů, několika násobného mistra světa a Evropy v kickboxu a K1 rulles, Petra „Pína" Ondruše.

Málokdo dnes ví, že Petr původně začínal se závodním plaváním, kde dokonce jako juniorský reprezentant, získal na mistrovství Evropy stříbrnou medaili. Od plavání odešel díky tomu, že nenalezl dostatečnou podporu u svého tehdejšího trenéra. A protože kontaktní sporty má Píno tak nějak v krvi netrvalo dlouho a začal koketovat s thaiboxem.

Můj první kontakt s Petrem byl pouze telefonický, kde šlo Petrovi pouze o pomoc jemu dostat se na sportovní soutěž. Slovo dalo slovo a tenkrát týden po rozhovoru přijel celý team fighterů z Prahy ke mně do klubu CHB gym do tehdejších Klatov na víkendové sportovní soustředění. Psal se rok 2003 a původně jsem se domníval , že Petr bude potřebovat před první soutěží nějakou minimální průpravu, ovšem opak byl pravdou. Petr přesně věděl co dělá jak při drilech tak i při sparingu. Když jsem se jej zeptal jak dlouho se zabývá thaiboxem řekl že asi necelý rok. Řekl jsem si v duchu, že buď kecá a nebo že je to ten největší talent, který mě kdy prošel pod rukama. Při první soutěži na národním nominačním poháru v disciplíně K1 rulles ,kterou tehdy Ondruš naprosto s přehledem vyhrál nebylo pochyb o tom, že Petra prosadím v asociaci CSFu na nadcházející světový šampionát, který měl proběhnout ve švýcarském Basslu v květnu v roce 2004. Neměl v té době v české republice nikoho kdo by mu mohl s jeho formou v konkurovat. A tak „Píno" startoval tehdy na světovém šampionátu po svém raketovém startu v soutěži CSFu, kde nebyl důvod někoho přesvědčovat o jeho kvalitách. Na světovém šampionátu se Petr po těžkých duelech v kvalifikacích probojoval až do finále MS, kde zejména po semifinálové šťípané z fighterem s bývalého sovětského bloku, měl totálně načatou holeň. Ovšem jeho síla a čest nedovolila žádné zaváhání a tak stanul ve finále z téměř dvoumetrovým chlapíkem z Německa, který na první pohled vypadal jako Doplh Lungren s filmu Rocky. No říkali jsme si, že to zkusíme jestli to z veškerými zraněními dá... Petr po zaznění gongu sympatického chlapíka z Berlína svými granáty rozštípal na hadry a po těžkém duelu „Pínovi" zdvihli na světovém šampionátu ruce nad hlavu. Takže z juniorského plavce po téměř dvou a půl leté tvrdé dřině, měla česká republika dalšího mistra světa v kickboxu K1 rulles. Po té již působil pouze ve sportovním klubu Hanuman gym Praha, kde pod vedením trenérské Ikony Petra Macháčka rozvíjel svůj sportovní talent a srdce bojovníka do neuvěřitelných rozměrů. Následovaly další tituly z ME a MS a první galas nejen v K1 rulles a muay thai ale i MMA.

Vzpomínám si na situaci, kdy měl sportovní ředitel „Souboje Titánů" Marek Kaigl problém s tím, že mu ze zdravotních důvodů vypadl fighter z tehdy ještě osmičkové pyramidy a že shání na rychle fightera pro doplnění do finálové pyramidy. Vím jen od Petra, že informaci získal ve čtvrtek dva dny před soutěží, že potřebují fightera do váhové kategorie 84kg. Petr po krátké úvaze na nabídku kývnul s tím , že během jednoho a půl dne bude muset brutálně drastickým způsobem shodit do data vážení, tedy do 20:00 hod pátku neuvěřitelných 11kg. Muselo mu být jasné, že tím riskuje nejen svou pověst, protože start na této soutěži byl tehdy pro něho po prvé, ale zejména svůj zdravotní stav. Přesto Petr do války šel a váhu drasticky dal. Samozřejmě že to byla první bitva kterou musel vybojovat, ta druhá o poznání důležitější bylo získat si diváky plzeňského regionu a hlavně bojovat tak, aby nikdo z jeho soupeřů nepoznal , že je logicky po hladovce silně oslaben. Jenže Petr dokázal tehdy nejen projít celou osmičkovou eliminací až do finálového duelu, ale způsob, jakým v semifinále převálcoval německého protivníka, musel pro každého znamenat takový zážitek který troufám si říci neměl na Souboji Titánu ještě obdoby. Hodně mě to připomínalo právě první finálový duel v Basslu, kde válčil Petr nejen za svou čest a hrdost na to co v životě dokázal, ale i především nesl na trh odpovědnost za svůj klub a pověst trenéra jednoho z nejpovolanějších v tomto oboru. Myslím že radost z vítězství byla na obou Petrech po vítězství v pyramidě vidět protože jen oni dva včetně celého realizačního teamu Hanuman gym Praha věděli, co se za tímto fantastickým výsledkem skrývá za bolest a dřinu a jen oni v tu chvíli cítily dostatečné zadostiučinění za fantastickou sobotu strávenou v plzeňské metropoli.

Pokud bych si mohl vybrat shlédnout v aréně bojovat nějakého fightera za účelem shlédnutí neopakovatelné show, byl by to právě Petr „Píno" Ondruš, kterého bych rád viděl a jsem velmi rád, že se po delší vynucené odmlce opět vrací na scénu mezi evropskou elitu fighterů, kteří právě představují své umění na této jedinečné sportovní akci, kterou právě Souboj Titánů je...
Bohuslav Chudáček

Píno je zpět!

Vstupenky do hlediště v ceně 350 Kč (předprodej) jsou zakoupení ve vrátnici sportovní haly TJ Lokomotiva,
Úslavská 75, 326 00 Plzeň, v pracovní den vždy od 10.00 hodin.

Pro mimo plzeňské je možná rezervace pomocí sms na tel: 731 410 410. K vyzvednutí budou v den akce 15.3.2013 (pátek)
od 17.00 za plnou cenu 400 Kč hlediště, 500 Kč na plochu k ringu.

Vstupenky si také můžete objednávat na email:
gala@soubojtitanu.cz nebo marek.kaigl@seznam.cz.
Budou vám zaslány na adresu, cena vstupenky plus poštovné.
Vstupenky budou v prodeji i na místě v den akce.